Planeta Jupiter
Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy. V pořadí od Slunce je to pátá planeta, ale z hlediska složení jí považujeme za prvního plynného obra. Jupiter je objemnější a hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Jupiter je také první planeta, která má vlastní prstenec. Podle zatím dostupných informací má také nejvíce přirozených oběžnic.
Jupiterův prstenec není nijak výrazný a byl objeven až sondou Voyager1 v lednu 1971. Jupiterovy měsíce se dělí do několika skupin. Nejznámější a největší jsou tzv. Galieovské měsíce. Europa, Callisto, Io a Ganymeides, který je dokonce větší než Merkur.
Planeta Jupiter je tvořena převážně z vodíku. Na povrchu je to vodík kapalný, hlouběji metalický. Jupiterovo jádro je ovšem kamenné. V atmosféře také převažuje vodík. Dále je zde helium a stopové množství dalších prvků, např. amoniak, methan... Na Jupiteru jsou patrná bouřková mračna, z nich největší se nám jeví jako Velká červená skvrna. Tato bouře má průměr 40 000 km a naše Země by se do mí vešla třikrát.
Jupiterova osa rotace je skloněná pouze o 3°. Rychlost rotace Jupitera je nejvyšší z celé Sluneční soustavy. Rychlost rotace na rovníku je 12,57 km/s. Tím vzniká odstředivá síla, která způsobuje Jupiterovo zploštění na pólech, které dosahuje 9 275 km. Jupiter tím také vytváří velmi silné magnetické pole.
Jupiter se také občas nazývá nedokončená hvězda. Je to tím, že Jupiter svou gravitací dokáže plyn stlačit tak, že se chová i vypadá jako kov. Jeho jádro je také velmi žhavé a dosahuje teplot až 35 000 °C. Vydává také dvakrát více tepla než ho od Slunce přijímá. Kdyby měl Jupiter 50krát větší hmotnost, dokázalo by jeho jádro zabezpečit jadernou fúzi a Jupiter by se stal hvězdou.
Protože je Jupiter jedním z nejjasnějších objektů na obloze, jeho průměrná jasnost se pohybuje mezi Marsem a Venuší, je znám již od pradávna. Galileo Galilei a něm například pozoroval jeho největší měsíce a utvrdil se tím v teorii heliocentrické soustavy.
K Jupiteru již mířilo několik vesmírných sond. Prvními byly sondy Pioneer 10 a 11, které zkoumaly jeho magnetosféru. Dále pak sondy Voyager 1 a 2, které přinesly detailní znalosti o galileovských měsících. Sonda Galileo se v roce 1995 dostala na oběžnou dráhu Jupitera. Zde uskutečnila mnoho měření a roku 2003 byla navedena do Jupiterovy atmosféry a shořela.
Jupiter v datech
| Průměr | 142 984km |
| Vzdálenost od Slunce: průměrná v aféliu v perihéliu | 778 412 027 km 816 081 455 km 740 742 598 km |
| Doba oběhu kolem Slunce | 11,86 let |
| Doba otočení kolem osy | 9,8 h |
| Hustota | 1,33 gcm-3 |
| Hmotnost | 1,899 · 1027 kg |
| Objem | 1,338 · 1015 km3 |
| Počet přirozených družic | min 63 |